Podmínky vstupu zahraničního kapitálu
Další rozvoj ekonomiky Kazachstánu je do značné míry závislý na přílivu přímých zahraničních investic. Přes tuto nespornou potřebu se na domácí scéně někdy objevují hlasy, zda-li jsou zahraniční investice potřebné a zda neslouží pouze k získání nerostné bohatství Kazachstánu. Přímé zahraniční investice rostou s tím, že v roce 2007 dosáhly 18,5 mld. USD, v roce 2008 již 19,8 mld. USD, v roce 2009 19,5 mld. USD a 10 mld. USD v roce 2010.
Spodním rámcem investičního prostředí je v počátečník letech po získání samostatnosti privatizace a rozprodej části nerostného bohatství (ropy a plynu, ale nejen).
Od roku 2000 se investiční prostředí začalo měnit. Byly přijaty ústavní i další normativní akty, jimiž jsou zaručována práva investorů, využití zisků, zveřejňování činnosti státních orgánů ve vztahu k investorům a je zaručena právní ochrana investorů na teritorii Kazachstánu. Kazachstán má uzavřenou dohodu o podpoře a ochraně investic s 37 zeměmi mezi nimi s USA, UK, Francií a dalšími, včetně ČR.
Tržní reformy a poměrně úspěšné získávání zahraničních investorů jsou v posledních letech oslabovány rostoucí tendencí zpochybňovat smluvní práva zahraničních investorů, poskytování preferencí domácím investorům a vytvářet mechanismy vládního zasahování do rozhodování zahraničních společností. Již od konce devadesátých let roste trend upřednostňovat domácí investory před zahraničními ve větších a velkých zakázkách. Novelizace naftařského a plynárenského zákona z roku 1999 ukládala naftařským a těžebním společnostem používat domácí výrobky a služby.
Při přípravě zákona o „Ochraně investic", účinného od 1. ledna 2003, se domácí investoři domáhali zrovnoprávnění se zahraničními, objevovaly se teorie o „ekonomické bezpečnosti státu", čímž chtěli získat nad zahraničními investory výhody. Zákon v zásadě postavil domácí investory na roveň se zahraničními a stanovuje jednotný investiční režim pro obě skupiny. Největší překvapení v novém zákoně, zejména pro zahraniční investory, bylo vypuštění klauzule o neměnnosti kontraktu v souvislosti se změnou zákonů. Jeden z výsledků této skutečnosti byl, že někteří zahraniční investoři pozdrželi plánované investice na pozdější dobu.
V průběhu roku 2004 si kazachstánští představitelé uvědomili, že rozvoj nových těžebních nalezišť, náročných na velké investice, nelze realizovat bez přímých zahraničních investic a přístup k zahraničním investorům se zlepšil. Nový zákon dále zajiš´tuje urovnání sporů mezi kazachstánským soudním systémem a mezinárodní arbitráží, ale znejasňuje definici investičních sporů a chybí mu jasné mechanismy přístupu k mezinárodním arbitrážním soudům (a v roce 2010 byla i tato možnost z nového zákona o nerostném bohatství vypuštěna).
Investiční zákon vymezuje investiční stimuly a preference založené na vládou určenými sektory hospodářství, stanovuje poskytování investičních daňových preferencí a osvobození od celních poplatků. Pro zahraniční investory je důležitá skutečnost, že zákon poskytuje osvobození od celních poplatků na importované zařízení a komponenty, které se v Kazachstánu nevyrábí a nebo výroba neodpovídá mezinárodním normám. První dodatek z roku 2004 k investičnímu zákonu ruší tři pětileté cykly osvobození od daně a nahrazuje ho modifikovanou řadou osvobození na dobu maximálně 10 let. Druhý dodatek ze stejného roku uvádí, že osvobození od celních poplatků se bude týkat pouze zařízení, která jsou určena k používaní výhradně na teritorii Kazachstánu (zákon průběžně doznává četných změn).
Kazachstánské zákony nezavírají žádný sektor před zahraničními investicemi, ale existují opatření, která limitují výši zahraničního kapitálu. Mezi tyto sektory patří bankovnictví, kde je strop stanoven na 25 %, sdělovací média s maximálním podílem zahraničního kapitálu 20 % a v telekomunikace s 49 %. V praxi to znamená, že domácí investoři využívají ochranu vlády před zahraniční konkurencí. Vláda dále sehrává rozhodující roli při dohledu a sledování zahraničních investic, v tendrových komisích musí být zastoupeni vždy vládní úředníci a velké projekty patří do osobní kompetence prezidenta. S přístupem do WTO se i tato omezení budou muset změnit.
Dominantní roli zahraničního kapitálu má v Kazachstánu USA, dalšími význačnými investory jsou Nizozemí, Velká Británie, Francie, Itálie, Švýcarsko, Rusko, Korea, Čína, Rakousko, Japonsko, Německo atd. Celkové přímé zahraniční investice za dobu samostatného Kazachstánu se do konce roku 2010 vyšplhaly na částku 120 miliard dolarů. Většina PZI (až 75%) je směřována do těžby ropy a plynu. Zbylá větší část pak do těžby železných a barevných kovů. Zahraniční investoři se minimálně orientují na zpracovatelský průmysl, strojírenství a na další odvětví, ve kterých nejsou míry zisku příliš vysoké.
V průběhu devadátých let se se zahraničními těžařskými společnostmi uzavírány tzv. PSA (Production Sharing Agreements). S rozvojem těžebních polí chce vláda získat v PSA větší podíly a tvrdě vystoupila proti zahraničním investorům, konsorciím KPO (Karachaganak Petroleum Operation) a TCO (Tengizchevroil). Nechala prověřovat celkem 170 PSA a snaží se legislativními (viz. vypuštění klauzule o neměnnosti kontraktu z investičního zákona), tak i kriminalizačními prostředky (obviňováním z neplacení daní či porušováním pracovního zákona) opravit, podle ní pro KZ nevýhodné podminky, za kterých poskytla licence k těžbě. To vše v zahraničních investorech vyvolává nejistoty a zhoršuje investiční klima v zemi.
Kazachstánská vláda začala v posledním období uplatňovat při realizaci zahraničních investic rovněž ekologický faktor (konečně), který značně u jednotlivých projektů zvyšuje potřebu investic. V některých případech se snaží již do uzavřených smluv ekologický faktor dodatečně vnést a touto cestou se snaží získat v projektech větší státní vliv.
Přístup k veřejným zakázkám (viz. také 8.6) není pro zahraniční investory omezován. Je nutno však poznamenat, že získávání veřejných zakázek je pro zahraniční investory bez napojení na domácí společnosti velmi obtížné, neboť objektivnost vyhodnocování nabídek je ovlivněna mnoha jinými, než objektivními faktory.
Zahraniční investice mají v KZ v kompetenci Ministerstvo průmyslu a nových technologií a agentury (nezávislé ale státní) Invest in Kazakhstan a KAZNEX INVEST. Pozitivní v poslední době (konec roku 2010) je zveřejnění webové stránky o konkrétních možnostech investování do různých projektů: www.invest.gov.kz.