Ekonomická situace Kazachstánu
Kazachstán je zemí, která se v mnohém vymyká středoasijským měřítkům. Jeho rozloha je více než 2krát větší ve srovnání s rozlohou dalších čtyř postsovětských středoasijských zemí. Sociálně-ekonomická mapa Kazachstánu se velmi kontrastně dělí na poměrně vyspělé průmyslové oblasti a zaostalé zemědělské regiony.
Je třeba zdůraznit, že Republika Kazachstán je zemí s obrovským nerostným bohatstvím (ropa, plyn, uran, uhlí, železná ruda, měď, hliník, zinek, olovo, tantal, molybden, stříbro, zlato). Navíc má vhodné podmínky pro využívaní obnovitelných zdrojů – voda, slunce, vítr. V roce 2009 se KZ dostal na první místo na světě v těžbě uranové rudy, když vytěžil 14 000 tun, více než Kanada či Austrálie. To vše dělá Kazachstán pro zahraniční partnery z celého světa, včetně ČR, velmi atraktivní. Bohaté surovinové zdroje magneticky přitahují investory, nejen v oblasti těžby ropy a plynu, ale i např. v těžbě uhlí, mědi či hliníku a zaručuje investorům potenciálně vysoké zisky. Navzdory velmi špatné infrastruktuře kazachstánské ekonomiky a dosud neexistenci řady důležitých prvků tržního hospodářství, zajišťujících příznivé investiční klima, činil celkový objem přímých zahraničních investic v prvních letech samostatného Kazachstánu 1991 až 1994 cca 1,2 mld. USD, v roce 2004 to již bylo 5,5 mld. USD a každým dalším rokem jejich objem rostl. Celkové přímé zahraniční investice dosáhly v polovině roku 2010 částky 120 mld. USD. V roce 2010 dosáhly přímé zahraniční investice 10 mld. USD.
Bohaté surovinové zdroje stále přitahují zahraniční investory zejména do těžby ropy, zemního plynu a uhlí a metalurgie. Největšími investory v těžebním sektoru jsou USA, Francie, Turecko, Velká Británie, Itálie, Norsko a SRN. V oblasti metalurgie je to Jižní Korea, Velká Británie, Japonsko, Kanada a Indie. Kazachstánská vláda v posledním období přijímá opatření na podporu domácích i zahraničních investorů, kteří budou vkládat finanční prostředky do nesurovinových sektorů, a to zejména do zemědělství a zpracovatelského průmyslu. V rozvoji těchto na sebe navazujících odvětví spatřuje potřebu nejen v zajištění potravinové bezpečnosti domácího trhu, ale zemědělskými produkty (zejména obilím -kazachstánská pšenice je nejkvalitnější na světě) a potravinářskými výrobky chce konkurovat na světových trzích a tím snížit závislost svého exportu pouze na surovinách.
Strategický plán rozvoje Kazachstánu, přijatý počátkem roku 2010, ukládá zvýšit do roku 2020 podíl nesurovinového vývozu ze současných 10%i na 45%. Znamená to, že Kazachstán chce do budoucna než suroviny vyvážet přidanou hodnotu. Ekonomická diversifikace bude realizována upřednostněním takových prioritních odvětví, jako jsou zpracování ropy a infrastruktura sektoru ropy a plynu, metalurgie a produkce hotových hutních výrobků, farmaceutický a obranný průmysl, potravinářství, stavebnictví a výroba stavebních materiálů, rovněž energetika, doprava a telekomunikace. Klíčové priority diversifikace budou uskutečňovány podle Vládního plánu podpory průmyslově-inovačního rozvoje země na léta 2010 – 2014, kde vláda předpokládá investování 40 mld. USD.