Stavebnictví
Stavebnictví bylo po mnoho let až do roku 2007 dynamicky se rozvíjející oblastí. Bylo to zejména způsobeno rozvojem těžařského průmyslu, výstavbou nového hlavního města Astany a rovněž infrastruktury. Velký stavební boom prodělávalo také největší kazachstánské město Almaty, ze kterého by se mělo stát obchodní a finanční centrum Střední Asie. Objem stavebních prací se zvýšil od roku 1997 více než sedmkrát a v roce 2004 dosáhl 3,6 mld. USD. Z objemu stavebních prací připadlo na průmysl 64 %, na dopravu 9,1 %, na zemědělství 1,4 % a na ostatní (včetně bytové výstavby) 25,5 %. Oproti minulým rokům se výrazně zvýšil podíl bytové výstavby (cca o třetinu).
Za rok 2006 byl objem stavebních prací 8,2 mld. USD, což je o 49% více než v roce 2005. Do výstavby bytů bylo vloženo cca 2,6 mld. USD, což je o 69% více než v roce 2005 (při dolarovém vyjádření je nutno brát v úvahu výraznou změnu kurzu USD/tenge).
Ve výše uvedených letech se rostoucí stavební výroba dvoucifernými čísly projevila ve výrobě a spotřebě cementu. Od roku 2002 do roku 2006 se zvýšila výroba cementu v Kazachstánu 2,5krát a spotřeba 3krát. V roce 2006 činila spotřeba cementu 7,5 mil. tun a v roce 2007 překročila 9 mil. tun, což znamená na jednoho obyvatele 600 kg. Odborníci odhadují, že tento údaj dosáhne kolem roku 2012 cca 1000 kg. V Kazachstánu v současné době vyrábí cement pět cementáren. V roce 2007 bylo v Kazachstánu vyrobeno 5,7 mil. tun cementu, což je o 16,2% více než v roce 2006. Hypoteční krize, která zastavila stavební boom, měla dopad i na výrobu cementu, v roce 2008 bylo vyrobeno 5,2 mil. tun, o 8,3% méně proti předchozímu roku. V roce 2009 bylo vyrobeno 5,9 mil. tun (+13,5%), a toto číslo překonala výroba cementu již za prvních 11 měsíců roku 2010 (6,4 mil. tun), což naznačuje, že opět dochází k oživení sektoru stavebnictví.
V minulých letech Kazachstán importoval cement z Ruska, Kyrgyzstánu a Číny. V příštích třech až čtyřech letech se má v Kazachstánu postavit osm až devět nových cementáren. Při výstavbě cementáren se prosazuje rovněž česká technologie. Krize ovšem způsobila, že nesplacené investice do české cementárny v KZ se pro EGAP staly největší pojistnou událostí roku 2009 (za 1,3 mld. Kč).
Objem stavebních prací za rok 2007 byl cca 9,5 mld. USD, což představuje nárůst proti roku 2006 o 15,8%. Z celkového objemu stavebních prací připadá 74,8% na domácí soukromé stavební společnosti, 24,6% na zahraniční stavební firmy a 0,6% na domácí státní společnosti. V uvedeném roce bylo dokončeno v Kazachstánu celkem 56 573 staveb, z toho 49 378 bytových a 7 195 nebytových objektů. Z celkového objemu investic bylo 15,1% směřováno na výstavbu domů sloužících k bydlení. V roce 2008 byl objem stavebních prací 11,88 mld. USD, což je o 1,8% více než v roce 2007 (vliv kurzu tenge/USD). Z celkového objemu připadalo 55,5% na bytovou výstavbu. Bylo dokončeno 34 054 objektů, z toho 29 783 bytových domů. V roce 2009 objem stavebních prací nepatrně narostl na 12,1 mld. USD, za prvních 11 měsíců roku 2010 se prostavělo 11,4 mld. USD, bylo dokončeno 22 023 nových budov, z toho 19 312 obytných domů.
Od roku 2007 se v Kazachstánu projevuje krize trhu s nemovitostmi a mimo jiné má dopad na tempo výstavby rozestavěných objektů. V hlavním městě Astaně i v největším kazachstánském městě Almaty došlo u některých staveb ke zpomalení, ne-li k zastavení výstavby. Očekávané oživení výstavby a obchodu na trhu s nemovitostmi se dostavilo až v roce 2010.
Po některých negativních zkušenostech je snaha, aby se při vypisování tenderů více prosazovaly místní stavební firmy a tomu odpovídá i vysoký podíl výstavby, který na ně připadá. Toto se daří zejména u bytové výstavby a u výstavby infrastruktury. V průmyslu a zejména pak v těžařském průmyslu se však zahraniční investoři stále orientují na osvědčené zahraniční stavební firmy.
Kazachstán byl jednou z obilnic bývalého Sovětského svazu a ještě starší kořeny má v zemi pastevectví. Růst zemědělské výroby v posledních letech probíhal cestou snižování osevných ploch a zvyšováním výnosů. Zdá se, že na zvýšené ceny zemědělské produkce, zejména v roce 2007 u obilovin, zareagovali kazachstánští farmáři zvýšením osevních ploch. Celková osevní plocha v roce 2008 byla 20,0 mil. ha, obiloviny se pěstovaly na 16,2 ha, v roce 2009 to bylo 21,4 mil. ha celkově (z toho 17,2 mil. ha na obiloviny) a v roce 2010 zůstala osevní plocha na 21,4 mil. ha (obiloviny se pěstovaly na 16,6 mil. ha).
Potravinářský průmysl nutí zemědělce změnit poměr pěstované produkce či se přeorientovat. Tak např. řada závodů na těstoviny, vybudovaná zahraničními investory, požaduje speciální odrůdy tvrdé pšenice. Odkoupení českou firmou Czechomalt a zahájení výroby velké sladovny zajistilo poptávku po kvalitním sladovnickém ječmenu. Přechází se i k pěstování rýže. Kazachstán však stále zakládá svoje zemědělství na prodeji obilí do zahraničí (hlavně do RF, Iránu a Uzbekistánu, nově do Číny, Jižní Koreje a Egypta). Snad největším problémem zemědělství je otázka ztrát, které vznikají při sklizni, dopravě, skladování i zpracování. Jde o zabezpečení odpovídajícího způsobu dopravy, skladování a zejména zpracování zemědělské produkce.
V oblasti zemědělské produkce převažuje rostlinná výroba nad živočišnou, od roku 1999 až 2009 se podíl rostlinné výroby pohybuje mezi 55–60 % na celkové tvorbě zemědělské produkce. V roce 2009 to bylo 57%, když celkový objem zemědělské produkce činil 11,1 mld. USD, z toho rostlinná výroba 6,4 mld. USD. V roce 2008 celkový objem zemědělské produkce činil 9,3 mld., z toho 5,1 mld. USD rostlinná výroba.
Sklizeň obilovin v roce 2008 dosáhla vysoké úrovně 15,6 mil. tun (před zpracováním), v roce 2009 to bylo 20,9 mil. tun a v roce 2010 16,1 mil. tun. Kvalita sklizených obilovin byla díky dobrému počasí v době sklizně v tomto období velmi dobrá, rok 2009 byl rekordní. Kromě obilovin se pěstují brambory, mrkev, olejoviny, cukrovka, zelenina a bavlna.
¨
Sektor živočišné výroby v roce 2008 vyprodukoval 874,2 tis. tun masa a v roce 2009 896,3 tis. tun. Mléka se v roce 2008 vyprodukovalo 5,2 mil. tun a v roce 2009 5,3 mil. tun. Vajec se standardně po oba roky produkuje kole 3 mld. kusů.
Poprvé po mnoha desetiletích byl v Kazachstánu koncem roku 2006 a začátkem roku 2007 proveden národní soupis hospodářských zvířat a inventáře v zemědělství. Akce poměrně velkého rozsahu byla provedena ve dvou etapách. První etapa proběhla v termínu srpen-září 2006 a byla zaměřena na rostlinnou výrobu. Druhá etapa se uskutečnila začátkem roku 2007 se zaměřením na živočišnou výrobu. Dotazníky vyplnilo 9,5 tisíce zemědělských podniků, kolem 194 tisíc faremních hospodářů a 2,2 mil. obyvatel. V kazachstánském zemědělství v roce 2009 působí celkem 200 876 subjektů, z toho 7441 družstev, 193 435 farem a kromě toho přes 2,2 mil. samostatně hospodařících obyvatel.
Statistické údaje za rok 2009 uvádějí, že v Kazachstánu se chová 6,1 mil. kusů skotu, 17,4 mil. ovcí a koz, 1,33 mil. prasat, 1,44 mil. koní, 155,5 tis. velbloudů a přes 32,7 mil. ks drůbeže všeho druhu.
Strategický plán rozvoje Kazachstánu do roku 2020 ukládá v zemědělství zvýšit produktivitu práce dvakrát do roku 2015 a čtyřikrát do roku 2020. Hlavními úkoly zemědělství včetně potravinářského průmyslu zůstává zabezpečení potravinové bezpečnosti země. Vláda nesmí připustit neodůvodněné zvyšování cen potravin pro obyvatelstvo a musí stimulovat příliv domácích i zahraničních investic do agrárního sektoru. Cílem vlády je dosáhnout soběstačnosti ve všech agroproduktech, které lze v zemi vypěstovat. Přitom je trvale věnována pozornost zejména rostlinné výrobě, kde je cíl trvale zajišťovat vysokou produkci obilovin - jako expotní komodity, dále u rostlinných olejů a u cukrové řepy. Následným cílem vlády je zvyšovat produkci, kterou je možno využít pro export. Kazachstán má velmi dobrou geografickou polohu pro export zemědělské a potravinářské produkce do sousedních zemí. Zde se jedná zejména o obiloviny. V současné době je jeho exportní potenciál jen v obilovinách až 12 mil. tun ročně. Kvůli exportu obilovin buduje Kazachstán přepravní silo v Gruzii ve městě Poti (pro jeden milion tun kazachstánského obilí).